1. Tvá, Pane, Kriste, věc to jest,
jež nám je svěřena.
Ta nemůže pro tvoji čest
být nikdy zničena.
Však nežli zrno ujme se
a užitek svůj přinese,
dřív zmírá, ale potom zas
ze země vzklíčí v Páně čas,
pak v Páně čas ze země vzklíčí zas.
2. Ty šel jsi cestou kříže sám
a slavně zvítězil.
Teď s láskou skláníš též se k nám
a dáváš stejný cíl.
Všem k boji svoji sílu dáš,
když padnou, z hrobu povoláš,
pak naše boje, trápení,
ve vítězství se promění,
pak trápení se v radost promění.
3. Ty jako zrno obilí
jsi zemřel, ožil zas,
a proto, Pane přemilý,
máš moc též vzkřísit nás.
Dej, ať hlas tvého poselství
po celém světě slavně zní,
ať přijde brzy onen den,
kdy vezmeš si nás v novou zem,
ať přijde den, kdy vejdem v novou zem.